Louky, rákos ve větru
svítí měkce nad vodami.
Plátek květu rozetru,
vůně touhami mě zmámí.
Jak oblaka nad městem
půjde lehounké mé snění
smavě oblečeným dnem,
zářícím od kuropění.
Stačilo by promluvit,
krok, dva kroky učiniti,
přelud plachý jako cit,
tělem stane se a vznítí,
vznítí ve mně neděli,
lačnými rty dýchající.
Vše se ve mně rozželí
po slově, jež měl bych říci.
svítí měkce nad vodami.
Plátek květu rozetru,
vůně touhami mě zmámí.
Jak oblaka nad městem
půjde lehounké mé snění
smavě oblečeným dnem,
zářícím od kuropění.
Stačilo by promluvit,
krok, dva kroky učiniti,
přelud plachý jako cit,
tělem stane se a vznítí,
vznítí ve mně neděli,
lačnými rty dýchající.
Vše se ve mně rozželí
po slově, jež měl bych říci.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
PRAVDO DUCHA !
Pravdo ducha, sílo mroucích, nekonečný příslibe, ty, v níž nelze spočinouti jako...
STROM - František Gottlieb
Na koho myslí strom, když kvete? Sám stavíš si jej před oči, tvá metafora hledá ...
DEŠTIVÝM RÁNEM ODCHÁZELA - Sandro Penna
Deštivým ránem odcházela má láska veselým krokem. Viděl jsem ji, jak zacházela, ...
Pravdo ducha, sílo mroucích, nekonečný příslibe, ty, v níž nelze spočinouti jako...
STROM - František Gottlieb
Na koho myslí strom, když kvete? Sám stavíš si jej před oči, tvá metafora hledá ...
DEŠTIVÝM RÁNEM ODCHÁZELA - Sandro Penna
Deštivým ránem odcházela má láska veselým krokem. Viděl jsem ji, jak zacházela, ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva