Louky, rákos ve větru
svítí měkce nad vodami.
Plátek květu rozetru,
vůně touhami mě zmámí.
Jak oblaka nad městem
půjde lehounké mé snění
smavě oblečeným dnem,
zářícím od kuropění.
Stačilo by promluvit,
krok, dva kroky učiniti,
přelud plachý jako cit,
tělem stane se a vznítí,
vznítí ve mně neděli,
lačnými rty dýchající.
Vše se ve mně rozželí
po slově, jež měl bych říci.
svítí měkce nad vodami.
Plátek květu rozetru,
vůně touhami mě zmámí.
Jak oblaka nad městem
půjde lehounké mé snění
smavě oblečeným dnem,
zářícím od kuropění.
Stačilo by promluvit,
krok, dva kroky učiniti,
přelud plachý jako cit,
tělem stane se a vznítí,
vznítí ve mně neděli,
lačnými rty dýchající.
Vše se ve mně rozželí
po slově, jež měl bych říci.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
BEZ SLOVA STOUPÁM SÁM - LI JŮ
Bez slova stoupám sám k západní komnatě. Srp luny nebem jde. Pár čnících platanů...
ÚZKOST - Josef Jelen
Poslouchám ticho pokoje a je mi do zbláznění Bojím se zeptat kdo to je kdo čeká ...
ZPÍVAL DEN - Ladislav Stehlík
Zpíval den. Dálka plynula nad splavem tvého těla. Zpíval den. Závrať z minula se...
Bez slova stoupám sám k západní komnatě. Srp luny nebem jde. Pár čnících platanů...
ÚZKOST - Josef Jelen
Poslouchám ticho pokoje a je mi do zbláznění Bojím se zeptat kdo to je kdo čeká ...
ZPÍVAL DEN - Ladislav Stehlík
Zpíval den. Dálka plynula nad splavem tvého těla. Zpíval den. Závrať z minula se...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva