Sedím nad hrnečkem kávy,
čekám, co mě zase napadne,
už není třeba ani slávy,
nějak to přece jenom dopadne.
Vůbec nemám dobrý pocit,
vím, že nejsem bez viny,
ale se mnou neměj soucit,
za mnou tmavé, zůstávají stíny.
Jiný by to už dávno vzdal,
ale já chci to dovést do konce,
chci zpět, co mi život vzal
a omluvit se za své chyby dokonce.
A nebylo jich opravdu málo,
ale kdo z nás nechybuje!
Jen občas při mně štěstí stálo,
kdo tedy ještě o mně pochybuje?
čekám, co mě zase napadne,
už není třeba ani slávy,
nějak to přece jenom dopadne.
Vůbec nemám dobrý pocit,
vím, že nejsem bez viny,
ale se mnou neměj soucit,
za mnou tmavé, zůstávají stíny.
Jiný by to už dávno vzdal,
ale já chci to dovést do konce,
chci zpět, co mi život vzal
a omluvit se za své chyby dokonce.
A nebylo jich opravdu málo,
ale kdo z nás nechybuje!
Jen občas při mně štěstí stálo,
kdo tedy ještě o mně pochybuje?
PeopleSTAR (7 hodnocení)
Další příspěvky autora
REKVIEM ZA LÁSKU - Jan Maruna
Za horami stojíš u okna venku dohořívá večer. Posíláš mi vzkazy po luně, po hvěz...
REKVIEM ZA LÁSKU - Jan Maruna
Listy hladím po tváři dotýkám se Tvých paží. U moře zrajeme do lásky. Přicházejí...
REKVIEM ZA LÁSKU - Jan Maruna
Jsou chvíle kdy cesty se krátí a na dlaních motýl usíná. Jsi nejkrásnější vzpom...
Za horami stojíš u okna venku dohořívá večer. Posíláš mi vzkazy po luně, po hvěz...
REKVIEM ZA LÁSKU - Jan Maruna
Listy hladím po tváři dotýkám se Tvých paží. U moře zrajeme do lásky. Přicházejí...
REKVIEM ZA LÁSKU - Jan Maruna
Jsou chvíle kdy cesty se krátí a na dlaních motýl usíná. Jsi nejkrásnější vzpom...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva