Sedím nad hrnečkem kávy,
čekám, co mě zase napadne,
už není třeba ani slávy,
nějak to přece jenom dopadne.
Vůbec nemám dobrý pocit,
vím, že nejsem bez viny,
ale se mnou neměj soucit,
za mnou tmavé, zůstávají stíny.
Jiný by to už dávno vzdal,
ale já chci to dovést do konce,
chci zpět, co mi život vzal
a omluvit se za své chyby dokonce.
A nebylo jich opravdu málo,
ale kdo z nás nechybuje!
Jen občas při mně štěstí stálo,
kdo tedy ještě o mně pochybuje?
čekám, co mě zase napadne,
už není třeba ani slávy,
nějak to přece jenom dopadne.
Vůbec nemám dobrý pocit,
vím, že nejsem bez viny,
ale se mnou neměj soucit,
za mnou tmavé, zůstávají stíny.
Jiný by to už dávno vzdal,
ale já chci to dovést do konce,
chci zpět, co mi život vzal
a omluvit se za své chyby dokonce.
A nebylo jich opravdu málo,
ale kdo z nás nechybuje!
Jen občas při mně štěstí stálo,
kdo tedy ještě o mně pochybuje?
PeopleSTAR (7 hodnocení)
Další příspěvky autora
REKVIEM ZA LÁSKU - Jan Maruna
Dotýkáš se mne teplou dlaní cítím pohlazení na skráni a vzdálené tóny kytar. Vlé...
REKVIEM ZA LÁSKU - Jan Maruna
Zapouštíš do mne kořeny jsou hluboké jako ozvěny když prší ... Do dlaní bereme s...
REKVIEM ZA LÁSKU - Jan Maruna
Tak blízko jsme vedle sebe dva pramínky vody slévají se do odevzdanosti myšlenek...
Dotýkáš se mne teplou dlaní cítím pohlazení na skráni a vzdálené tóny kytar. Vlé...
REKVIEM ZA LÁSKU - Jan Maruna
Zapouštíš do mne kořeny jsou hluboké jako ozvěny když prší ... Do dlaní bereme s...
REKVIEM ZA LÁSKU - Jan Maruna
Tak blízko jsme vedle sebe dva pramínky vody slévají se do odevzdanosti myšlenek...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva