Už mě psát moc nebaví,
raděj vyjedu si na výlet,
možná, že jste zvědaví,
ale z vás, nechci si střílet.
Chvílemi nevím, co bych chtěla,
smutek s radostí se střídá,
někdy zas nálada je skvělá
a najednou - strach se přidá.
A takhle to jde každý den,
vyhnat smutek neumím,
pak v koutku smutna sedím jen,
tomuhle jen těžko rozumím.
Kdo vyvede mě ze stínů,
bych poznala teplo lásky,
bojím se, že s radostí se minu,
chci se zbavit téhle chásky.
Važte si lásky a štěstí,
nepřijde k vám každý den,
já zatím držím rány pěstí,
štěstí je zatím pro mě - jenom sen.
PeopleSTAR (6 hodnocení)