Přihlásit se  |  Zaregistrovat
cz Česká republika  / 
dnes má svátek:
Bonifác
Logo
Někdo
<>
icon 12.04.2021 icon 0x icon 1213x
Kráčí po schodech,
a již u dveří.
Co mi tak svěří,
až, se tají dech.

Stále však ticho,
vzrušení roste.
Srdce mi posté,
odbíjí příchod.

Stojí, neklepe,
ani nezvoní.
Jak to jen voní,
co zvolit lépe?

Či to mé zdání,
a tam nikoho?
Pocitů mnoho,
otázek ptaní.

Odvahy není,
více tu strachu.
Z náhlého krachu,
jenž mi vše změní.

Opět ty kroky,
avšak se schodů.
Nacházím shodu,
pro zralé roky.

Otevřu rázně,
a co nevidím!
Spím snad, nebo bdím,
vstoupím do lázně?

Tam, přelud ženy,
podoben snění.
Pro život jmění,
jak zahalený!

Vycházíš pozdě,
říká mi tiše.
Odcházím spíše,
ale ne v pomstě.

Měl jsi otevřít,
a dát mi vstoupit.
Štěstí se chopit,
slepotou prozřít.

Neotevřel jsem,
neb jsem i věděl.
Jaký jsi předěl,
vábným svým hlasem.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Staccata a legata
Snad tak v zátah psát i získat, v ztrátách hra ta, zkrat si stýskat. Nelekat se...

Jémine
Co jen víme o své vině, to jiné, co se promine, i to, čeho se bojíme, to skryto,...

K nebi o zemi
Co se mi jen změní vjemy, se zpěvy, děním ve škleby. Jednou to či ono své ví, v...

TOPlist TOPlist
Stránky PeopleLovePeople používají soubory cookie. (Další informace).