Někdy se vracíme abychom si ověřili lásku a prsty vnořili do studánek kde řeka začíná Na návětrné straně oblohy si drsná země v čisté rose oči vymývá Dál svítí staré stříbro havraní A protivínský zámek mezi horama A my pak u žulových letopisů měst pod křídly blesků přísaháme na trocnovský dub