Nemám den

Nemám dnes náladu, nemám svůj den,
kašlu na problémy, vyrazím ven.

Těším se na jaro, dobiju baterky,
porazím trápení, kouknu se na kérky.

Na předloktí, lýtko a nebo podbřišek,
co tam chci, to už vím, a není to koblížek.

Slunce se usmívá, hladí mě po duši,
charisma cítím z něj, nemám chuť na suši.

Zvednout si náladu a zahnat chmury,
ruce dát pod bradu, přivolat radost mi, hromadu, fůry.

Chci poznávat básnické poety,
jak Vivaldi skládat své sonety.

Poslechnout Horkýže a nebo Wohnouty,
plakat již nechci víc, polepím kornouty.

Peřiny natřást si a navštívit postel,
smutný den nechci mít, navštívím kostel.

Oči mé rozzáří dětský smích,
já klídek a pohodu chci vidět v očích Tvých.

Dnes skládání básní vůbec mi nejde,
snad zaspím to do rána a ono to přejde.