Kam schovává se vítr,
když zrovna nefouká?
Jeho bratříčkem je vichr,
jen v lese, sova zahouká.
Stromy se k zemi klaní,
když vítr se do nich opře,
slyším jejich tiché lkání,
že by byl zlý - snadno popře.
Já ho nemám vůbec ráda,
ničeho dobrého se od něj nedočkám,
v lese utichne i serenáda,
listy na nitku si navlékám.
Lístečky ve větru se chvějí,
padají na studenou zem,
to děti větru se smějí,
jakoby říkaly lidem všem.
Já jsem teď tady pánem
a budu si dělat, co budu chtít!
Utichnu až zcela nad ránem,
kdy vy své sny, budete snít.
když zrovna nefouká?
Jeho bratříčkem je vichr,
jen v lese, sova zahouká.
Stromy se k zemi klaní,
když vítr se do nich opře,
slyším jejich tiché lkání,
že by byl zlý - snadno popře.
Já ho nemám vůbec ráda,
ničeho dobrého se od něj nedočkám,
v lese utichne i serenáda,
listy na nitku si navlékám.
Lístečky ve větru se chvějí,
padají na studenou zem,
to děti větru se smějí,
jakoby říkaly lidem všem.
Já jsem teď tady pánem
a budu si dělat, co budu chtít!
Utichnu až zcela nad ránem,
kdy vy své sny, budete snít.
PeopleSTAR (6 hodnocení)
Další příspěvky autora
PRELUDIUM - Bohuslav Richter
Žena když přejde tiše pokojem, klavír to tolik nepoví. A když se usměje, housle ...
U BŘEHU - Bohuslav Richter
Uprostřed řeky rackové hledají sousta Ledy jsou již pryč, a tak je lidi příliš ...
KDYŽ - Bohuslav Richter
Když v řece Otavě v ranním oparu vaří se verše a do lesů nesou se v tajemné mlze...
Žena když přejde tiše pokojem, klavír to tolik nepoví. A když se usměje, housle ...
U BŘEHU - Bohuslav Richter
Uprostřed řeky rackové hledají sousta Ledy jsou již pryč, a tak je lidi příliš ...
KDYŽ - Bohuslav Richter
Když v řece Otavě v ranním oparu vaří se verše a do lesů nesou se v tajemné mlze...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva