V žákajdě mám samou kouli,
ale vždyť to není poprvé,
tak proč rodiče oči koulí
a vždycky - seřežou mi do krve.
Já je trochu provokuji,
to se jim moc nelíbí,
že se zlepším - pochybují
a odvaha, ta mně ale nechybí.
Kdo vlastně za to může,
že učení mi nejde do hlavy,
všude také nekvetou růže,
ale asi měli jiné představy.
Občas mívám v hlavě zmatek,
někdy jim radost také udělám,
pak je u nás velký svátek,
jen netrvá dlouho, než je znovu rozhněvám.
Jsem nenapravitelný puberťák,
ale musí to se mnou nějak vydržet,
ještě štěstí, že nejsem žádný feťák,
ale jsem zvyklý - nikdy z řady netrčet.
ale vždyť to není poprvé,
tak proč rodiče oči koulí
a vždycky - seřežou mi do krve.
Já je trochu provokuji,
to se jim moc nelíbí,
že se zlepším - pochybují
a odvaha, ta mně ale nechybí.
Kdo vlastně za to může,
že učení mi nejde do hlavy,
všude také nekvetou růže,
ale asi měli jiné představy.
Občas mívám v hlavě zmatek,
někdy jim radost také udělám,
pak je u nás velký svátek,
jen netrvá dlouho, než je znovu rozhněvám.
Jsem nenapravitelný puberťák,
ale musí to se mnou nějak vydržet,
ještě štěstí, že nejsem žádný feťák,
ale jsem zvyklý - nikdy z řady netrčet.
PeopleSTAR (8 hodnocení)
Další příspěvky autora
PŘÍSTAV - Bohuslav Richter
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když ...
PRELUDIUM - Bohuslav Richter
Žena když přejde tiše pokojem, klavír to tolik nepoví. A když se usměje, housle ...
U BŘEHU - Bohuslav Richter
Uprostřed řeky rackové hledají sousta Ledy jsou již pryč, a tak je lidi příliš ...
Má ústa na tvá ústa patří. Tak je jen lodím, když přistávají. A korábům, když ...
PRELUDIUM - Bohuslav Richter
Žena když přejde tiše pokojem, klavír to tolik nepoví. A když se usměje, housle ...
U BŘEHU - Bohuslav Richter
Uprostřed řeky rackové hledají sousta Ledy jsou již pryč, a tak je lidi příliš ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva