Nesplněná přání

Když noc rozprostře nad krajinou temný plášť, vítr mrak odvane a pak na obloze září člověčí nesplněná přání.
Každé zvlášť.
Na svoji vzácnost se upozornit snaží.
Když zrak můj odletí až kamsi k výšinám, můžu si číst, co lidé srdcem psali.
Touhy i prosby, jež mají blízko k modlitbám.
A v rukou času se stálicemi staly.
Když noc zklidní city jak vodní hladinu a ticho slíbí, že se zázrak stane, čekám a věřím v čistý okamžik bez stínů.
Splněné přání padá ve tvé dlaně.