U lesní cesty hájovna malá,
kryjí ji ztepilé smrky a borovice.
I v chladu podzimu teplo z ní sálá,
parohy nad vchodem a malované okenice.
Žije tam hajný s hezkou paní,
poslední dobou zanedbává ji více.
Za prací vstává brzy za svítání,
často se vrací za svitu měsíce.
O lásku bojí se né že ne,
nesmí mně nikdo lézt do revíru.
Tak mi ji pohlídej statný jelene,
dostaneš krmení větší míru.
Jelen není lehce k mání,
nekrmíš mě hajný ze svých dlaní.
Odehnat milence naší paní,
mám starost uhlídat svých laní.
S obavou sleduje hajnou v hříchu,
nerad bych za vás schytal broky do kožichu.
PeopleSTAR (1 hodnocení)