Sedím tu sama, smutná a opuštěná.
Byla jsem do světa vypuštěna hledat svůj sen.
Chtěla bych být jen pochopena.
Slzy vyschly mi už dávno, v srdci zůstalo už jen prázdno a duše zmítá se v zatracení.
Cesty zpět už není.
Dávno nevěřím na nebe či peklo, kde jinde měla bych zažít větší slast a bolest, nežli právě zde...
Byla jsem do světa vypuštěna hledat svůj sen.
Chtěla bych být jen pochopena.
Slzy vyschly mi už dávno, v srdci zůstalo už jen prázdno a duše zmítá se v zatracení.
Cesty zpět už není.
Dávno nevěřím na nebe či peklo, kde jinde měla bych zažít větší slast a bolest, nežli právě zde...
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Májová pohádka
Kdo by se měl bát Karkulky. Vždyť, když to tak vezmete, přeci od ní neutekl nikd...
Duše lásky
Černá duše se stále drží mé křehké tělesné schránky a s neoblomnou výdrží tu tvo...
Moc přátelství
Snažím se o tebe opřít jako o rozhlednu, přesto že vím, že tě mám vlastně v nedo...
Kdo by se měl bát Karkulky. Vždyť, když to tak vezmete, přeci od ní neutekl nikd...
Duše lásky
Černá duše se stále drží mé křehké tělesné schránky a s neoblomnou výdrží tu tvo...
Moc přátelství
Snažím se o tebe opřít jako o rozhlednu, přesto že vím, že tě mám vlastně v nedo...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva