Někde v keři slavík zpívá,
vzduch je provoněn vodou,
zní to jako píseň tklivá,
ale že tudy kráčím, není náhodou.
Chci být se svým smutkem sám,
nestojím o žádné litování,
tohle místo důvěrně už znám,
ale se mnou, tys neměla slitování.
Co vše člověka za život potká,
vyprávěj to někomu - věřit nebude!
Život se pavučinkami protká
a prodrat se jimi, nic jiného nezbude.
A někdy je to nad tvé síly,
jen to nikdy nevzdávej!
Neboj se, když vítr kvílí,
ke smutku, pomalu smích přidávej.
Uvidíš, že láska zase bude hřát,
slavík zapěje veselejší píseň,
co víc si člověk může přát,
najednou je pryč i veškerá tíseň.
PeopleSTAR (6 hodnocení)