V sevření hlíny kořeny své mít
a vyzdvihovat tíži k obličeji.
Znáš chvat, s nímž souká nit
přadlena duše její?
Znáš krupky světla pod očima,
jež vrhá neznámý,
tu tíhu ze mne snímá
tvář její, sestra tmy.
Noc trávit o hladu a sám
v žaláři podkroví
a nikdy jiným nepoznán
než tou, která mi odpoví.
a vyzdvihovat tíži k obličeji.
Znáš chvat, s nímž souká nit
přadlena duše její?
Znáš krupky světla pod očima,
jež vrhá neznámý,
tu tíhu ze mne snímá
tvář její, sestra tmy.
Noc trávit o hladu a sám
v žaláři podkroví
a nikdy jiným nepoznán
než tou, která mi odpoví.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
KDO - Jan Skácel
Kdo rozdupal a zahodil tu růži na břehu řeky v které plyne čas Tam v modrém lese...
MALÁ NÁDRAŽÍ - Jan Skácel
Jsou krajiny, kde děti ještě vlakům mávají. Vždycky jsme malinko smutní na malý...
TRÁVA JAKO MY - Jan Skácel
Na konci léta okolo tratí hoří tráva neslyšným, bílým plamenem. Vagony míjejí a...
Kdo rozdupal a zahodil tu růži na břehu řeky v které plyne čas Tam v modrém lese...
MALÁ NÁDRAŽÍ - Jan Skácel
Jsou krajiny, kde děti ještě vlakům mávají. Vždycky jsme malinko smutní na malý...
TRÁVA JAKO MY - Jan Skácel
Na konci léta okolo tratí hoří tráva neslyšným, bílým plamenem. Vagony míjejí a...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva