Venku se kvapem šeří
a já tu dumám nad řádky,
hladina vody, v řece se čeří,
jak těžké jsou ty začátky.
Čekám, že večer měsíc vyjde,
ale, kde vlastně je mu konec?
Snad jen můj milý přijde,
měsíc - neúnavný je chodec.
Za noc přejde celou oblohu,
zvědavě se na nás dívá,
já těžko spánek přemohu,
snad i měsíc někdy zívá.
To až k ránu, když za obzor mizí,
unaven dlouhou noční túrou,
rád by ještě dováděl, nic mu není cizí,
jen my lidé - trpíme noční můrou.
Ale když ráno se probudíme,
hned všechno, jiné se zdá,
ve snu leckams zabloudíme,
ty noční trampoty, každý zná.
a já tu dumám nad řádky,
hladina vody, v řece se čeří,
jak těžké jsou ty začátky.
Čekám, že večer měsíc vyjde,
ale, kde vlastně je mu konec?
Snad jen můj milý přijde,
měsíc - neúnavný je chodec.
Za noc přejde celou oblohu,
zvědavě se na nás dívá,
já těžko spánek přemohu,
snad i měsíc někdy zívá.
To až k ránu, když za obzor mizí,
unaven dlouhou noční túrou,
rád by ještě dováděl, nic mu není cizí,
jen my lidé - trpíme noční můrou.
Ale když ráno se probudíme,
hned všechno, jiné se zdá,
ve snu leckams zabloudíme,
ty noční trampoty, každý zná.
PeopleSTAR (7 hodnocení)
Další příspěvky autora
POZDRAV ZE SVĚTA
Prošel jsem tolik zemí a na domov často vzpomínal. Nikde tak krásně ale není jak...
HOŘE - Vít Obrtel
Padá první sníh. Tiše sněží na město i na duši. Takové ticho, tišší než smrt, n...
OSUD NĚKDY VŠE PŘEVRÁTÍ
Mívám zvláštní pocity, když už tě vidím s jinou, krásné chvíle jsou dávno prožit...
Prošel jsem tolik zemí a na domov často vzpomínal. Nikde tak krásně ale není jak...
HOŘE - Vít Obrtel
Padá první sníh. Tiše sněží na město i na duši. Takové ticho, tišší než smrt, n...
OSUD NĚKDY VŠE PŘEVRÁTÍ
Mívám zvláštní pocity, když už tě vidím s jinou, krásné chvíle jsou dávno prožit...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva