Na dně mé duše plyne řeka
a vody v ní jsou studené
jen bůh sám ví, kam odtéká
z kterého vyšla pramene
pod mým čelem pak vítr vane
ten vichr tuze prudký je
o lži jak skály rozeklané
všechny mé sliby rozbije
v krajině mého srdce sněží
panuje ticho, vládne klid
snad na tom přece nezáleží
když budu mít čím zatopit
neděle hasne, už se smráká
smutno je ve mně a nejen tu
zavoláš, lásko, přestaň plakat
neboť je chvíle na svařáka
o prvním adventu
a vody v ní jsou studené
jen bůh sám ví, kam odtéká
z kterého vyšla pramene
pod mým čelem pak vítr vane
ten vichr tuze prudký je
o lži jak skály rozeklané
všechny mé sliby rozbije
v krajině mého srdce sněží
panuje ticho, vládne klid
snad na tom přece nezáleží
když budu mít čím zatopit
neděle hasne, už se smráká
smutno je ve mně a nejen tu
zavoláš, lásko, přestaň plakat
neboť je chvíle na svařáka
o prvním adventu
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Napořád - Jaromír Nohavica
Budu tě milovat ze všech sil, napořád Budu jaký chceš abych byl, napořád Budu hl...
Přivítej léto
Jaro již podává ruku létu, sluníčko více zemi zahřívá. Pomalu plody rodí se z kv...
Les - Martina Daňková
Pod nohama dřevo praská, táhne mě sem k lesu láska. Starý strom a v něm je díra...
Budu tě milovat ze všech sil, napořád Budu jaký chceš abych byl, napořád Budu hl...
Přivítej léto
Jaro již podává ruku létu, sluníčko více zemi zahřívá. Pomalu plody rodí se z kv...
Les - Martina Daňková
Pod nohama dřevo praská, táhne mě sem k lesu láska. Starý strom a v něm je díra...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva