Jak ze světla, tak i ze tmy,
zpět převahou vždy v obojí.
Dotekem hloubi či letmým,
s dohrami stínů se pojí.
By radostem bylo přáno,
stavům všem, také bolesti.
A to, co tak nastřádáno,
naukou člověku ke cti.
Ty věčné obraty v duši,
s proměnami i v ozvěnách.
Kde jedno druhé poruší,
v těch denních a nočních směnách.
Jako dělníci života,
službou obojímu stavu.
Kde tvořená je novota,
ve svém vydobytém právu.
(básnička se nevztahuje k nikomu zde konkrétnímu)
PeopleSTAR (1 hodnocení)