OBYČEJNÉ VĚCI

Nezbytná ranní toaleta,
spuštěný počítač a vyloužený čaj.
K snídani koláč, tradice dlouholetá,
a pohled na lesnatý kraj.

Napsat básničku, ale o čem,
vždyť těch témat bylo tolik.
Tak, třeba o tom všem,
k obědu pak tuňák a rohlík.

Všude prach a nedbalosti,
avšak blahodárný klid a mír.
I těch různých zanedbaností,
a v hlavě ustavičný vír.

Píši, co mě napadne,
i o tom pavoučku v koutě.
V květináči kytka vadne,
venku mňouká čísi kotě.

Jakpak ty sondy na Marsu,
objevily již konečně něco?
Slunečních od stěn odrazů,
tak, na mysl přichází kde co.

Též do minulosti se vracím,
vzpomínkami na příběhy své.
A stránky jejich obracím,
co stále k návštěvě mě zve.

Vlastně vše, co žijeme,
jsou jen oyčejné věci.
Nežádoucí i příjemné,
svobodné, nebo v kleci.

Nejen brát, ale i dávat,
z toho, čeho se nám dostává.
Také na pozdrav rukou mávat,
a hledat,
která z těch hodnot ta pravá.