Od zítřka chodím hlavou dolů jde mi to ztuha – začínám co uletělo z mého stolu spadne mi zpátky do klína
udělám radost vlastní ženě to bude hezké, řekl bych neboť, kdo chodí obráceně ten nemá hlavu v oblacích
z vodopádů jsou vodotrysky stačí se správně otočit a kdo mi přišel přízemní a nízký hledí mi zpříma do očí
najednou vidím klesat ceny takhle mi krásně roste plat chce to jen nebýt vyděšený umět se správně podívat
bál jsem se chodit po ulicích sotva mi slítne, zdá se mi nějaký šrapnel na palici když se tak držím při zemi
i svět je zase spravedlivý nechce mě skolit urputně a navíc z téhle perspektivy je vidět holkám pod sukně
snad je jen divné, když jdem spolu že ti tak zírám na podpatky jenomže svět je hlavou dolů řešte si sami tyhle zmatky já ho mám v divém rock'n'rollu zpátky