Odjíždím a na cestu si beru
to nejdražší, co vůbec mám.
Jen se svědomím se trochu peru,
co vlastně do batůžku dám?
Trochu lásky, štěstí, radosti,
ty vždycky snadno unesu.
Bohužel to nejsou nerosty,
a za chvíli je člověk ve stresu.
Nejsou tak trvalé jak se zdá,
najednou v jiné promění se,
pak přijde zase chvilka zlá,
než znovu tady, objeví se.
Láska se promění ve zradu,
radost zase ve smutek,
než najdeš zase náhradu,
zůstane v srdci jenom smutek.
Ale v batůžku je dobře uschovám,
bych neztratila štěstí, radost,
to raděj smutek i zradu pochovám
a vděčna, budu děkovat za dost.
PeopleSTAR (4 hodnocení)