Jednou jsem procitl za hluboké noci
na horách daleko studánek a hvězd
a bylo mi krásně jak potulnému chodci
jenž zpívá když obrátil záda k zvonům měst
Že jsem byl šťasten jako po nemoci
utrhl jsem si v keřích ratolest
a šel jsem veden tajuplnou moci
dýchaje zhluboka a svíraje svou pěst
V tom čirém vzduchu pil jsem svěží vůně
jež chvěly se jak diamanty namočené v luně
mé myšlenky se čistily jak hvězdy za mrazu
A byl jsem šťastnější nad svrženého krále
jenž mezi pasáčky za zvuku pastorále
poznává pastýřku již znal jen z obrazů
na horách daleko studánek a hvězd
a bylo mi krásně jak potulnému chodci
jenž zpívá když obrátil záda k zvonům měst
Že jsem byl šťasten jako po nemoci
utrhl jsem si v keřích ratolest
a šel jsem veden tajuplnou moci
dýchaje zhluboka a svíraje svou pěst
V tom čirém vzduchu pil jsem svěží vůně
jež chvěly se jak diamanty namočené v luně
mé myšlenky se čistily jak hvězdy za mrazu
A byl jsem šťastnější nad svrženého krále
jenž mezi pasáčky za zvuku pastorále
poznává pastýřku již znal jen z obrazů
PeopleSTAR (2 hodnocení)
Další příspěvky autora
KDO - Jan Skácel
Kdo rozdupal a zahodil tu růži na břehu řeky v které plyne čas Tam v modrém lese...
MALÁ NÁDRAŽÍ - Jan Skácel
Jsou krajiny, kde děti ještě vlakům mávají. Vždycky jsme malinko smutní na malý...
TRÁVA JAKO MY - Jan Skácel
Na konci léta okolo tratí hoří tráva neslyšným, bílým plamenem. Vagony míjejí a...
Kdo rozdupal a zahodil tu růži na břehu řeky v které plyne čas Tam v modrém lese...
MALÁ NÁDRAŽÍ - Jan Skácel
Jsou krajiny, kde děti ještě vlakům mávají. Vždycky jsme malinko smutní na malý...
TRÁVA JAKO MY - Jan Skácel
Na konci léta okolo tratí hoří tráva neslyšným, bílým plamenem. Vagony míjejí a...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva