Orbis pictus - Robert Wudy

Obraz čtvrtý

aby své učení zbavil vzhledu novosti
zapíral prvorozenost svých myšlenek
v místě, kde měl stát pomník, praskla roura
pokoušeli se štěrbinu ucpat, voda se nedala
a proudila dál
máte-li štěstí, uzříte jednoho dne žraloka
a plno zbloudilých kokosových ořechů
ze zahrady Hesperidek
s vlasy do čela
bez poselství
a potom medúzy, zelené, fialové, růžové
krásné dívky chrámu — tvé vlastní kněžky, které
jsou považovány za zázrak, kde to však není možné
hovoří se o díle ďáblově
bona intentione
stíny se na zemi prodlužovaly a červenaly
onou „řečí, která jako jediná neumí lhát“
ať se děje, co se děje
bouře nás nemůže potopit, neboť
co by mohlo být trvalejší než kámen?
něco, co by pomník překazilo navždycky
to je něco docela jiného
pokud si zemřelý vytvoří vlastní myšlenkový svět
nikdo se k němu již nemůže dostat