Ten, jemuž radno se vyhýbat,
ta bolestná hranice pnutí.
Kde již i není s kým se líbat,
k chodu zpětnému tak donutí.
Veškerá provází konání,
také myšlení rozepnuté.
Ohradou, bezuzdného hraní,
i chvalozpěvy posunuté.
Hlídá, varuje, dá pocítit,
kdy potřebou vzdát se přemíry.
Citům, rozumem nutno svítit,
není naším ten prostor širý.
ta bolestná hranice pnutí.
Kde již i není s kým se líbat,
k chodu zpětnému tak donutí.
Veškerá provází konání,
také myšlení rozepnuté.
Ohradou, bezuzdného hraní,
i chvalozpěvy posunuté.
Hlídá, varuje, dá pocítit,
kdy potřebou vzdát se přemíry.
Citům, rozumem nutno svítit,
není naším ten prostor širý.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Ještě ne
Snad jen jeden, tak ty takty psát dnem ztřeštěně. Zkrat, hrátky, zvrat vratký,...
Pohled
Pozvednout se v prosbě po svém dle not. Poslechnout hlasu pro vzdech pout a čas...
Nová báseň
A zase o čem ta zdá se, co pošeptá. Ráz o kráse, co odkvétá v sráz hráze. Jas ...
Snad jen jeden, tak ty takty psát dnem ztřeštěně. Zkrat, hrátky, zvrat vratký,...
Pohled
Pozvednout se v prosbě po svém dle not. Poslechnout hlasu pro vzdech pout a čas...
Nová báseň
A zase o čem ta zdá se, co pošeptá. Ráz o kráse, co odkvétá v sráz hráze. Jas ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva