Ten, jemuž radno se vyhýbat,
ta bolestná hranice pnutí.
Kde již i není s kým se líbat,
k chodu zpětnému tak donutí.
Veškerá provází konání,
také myšlení rozepnuté.
Ohradou, bezuzdného hraní,
i chvalozpěvy posunuté.
Hlídá, varuje, dá pocítit,
kdy potřebou vzdát se přemíry.
Citům, rozumem nutno svítit,
není naším ten prostor širý.
ta bolestná hranice pnutí.
Kde již i není s kým se líbat,
k chodu zpětnému tak donutí.
Veškerá provází konání,
také myšlení rozepnuté.
Ohradou, bezuzdného hraní,
i chvalozpěvy posunuté.
Hlídá, varuje, dá pocítit,
kdy potřebou vzdát se přemíry.
Citům, rozumem nutno svítit,
není naším ten prostor širý.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
?
Odkud kráčíme a kam? Odnikud nikam? Osud není klam, pro blud ráčíme i tam měnit ...
Bohužel a bohudík
Co uzřel tak, touhu i zvyk, účel slohu, nad to z ní vzlyk, jak pomůže slovu o vz...
O lásce
K otázce, co vlastně ta je, ty obrazce, slastné taje, v oplátce i básně z ráje. ...
Odkud kráčíme a kam? Odnikud nikam? Osud není klam, pro blud ráčíme i tam měnit ...
Bohužel a bohudík
Co uzřel tak, touhu i zvyk, účel slohu, nad to z ní vzlyk, jak pomůže slovu o vz...
O lásce
K otázce, co vlastně ta je, ty obrazce, slastné taje, v oplátce i básně z ráje. ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva