Ten, jemuž radno se vyhýbat,
ta bolestná hranice pnutí.
Kde již i není s kým se líbat,
k chodu zpětnému tak donutí.
Veškerá provází konání,
také myšlení rozepnuté.
Ohradou, bezuzdného hraní,
i chvalozpěvy posunuté.
Hlídá, varuje, dá pocítit,
kdy potřebou vzdát se přemíry.
Citům, rozumem nutno svítit,
není naším ten prostor širý.
ta bolestná hranice pnutí.
Kde již i není s kým se líbat,
k chodu zpětnému tak donutí.
Veškerá provází konání,
také myšlení rozepnuté.
Ohradou, bezuzdného hraní,
i chvalozpěvy posunuté.
Hlídá, varuje, dá pocítit,
kdy potřebou vzdát se přemíry.
Citům, rozumem nutno svítit,
není naším ten prostor širý.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Zve svatá mlha
Jak ta kryje, krásno dříve, by vidět tolik nebylo. Vše do šeda, avšak v ní je s...
Podzimní deštík
Nocí se tu spustil, slyším kapky šustit, pro cíl letu k ústí. Trousí tišší zkra...
Podzimní slunce
Leze mi v zákaz do očí, jak se zas tou dobou točí, svůdce krás i v náraz prudce....
Jak ta kryje, krásno dříve, by vidět tolik nebylo. Vše do šeda, avšak v ní je s...
Podzimní deštík
Nocí se tu spustil, slyším kapky šustit, pro cíl letu k ústí. Trousí tišší zkra...
Podzimní slunce
Leze mi v zákaz do očí, jak se zas tou dobou točí, svůdce krás i v náraz prudce....
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva