Ten, jemuž radno se vyhýbat,
ta bolestná hranice pnutí.
Kde již i není s kým se líbat,
k chodu zpětnému tak donutí.
Veškerá provází konání,
také myšlení rozepnuté.
Ohradou, bezuzdného hraní,
i chvalozpěvy posunuté.
Hlídá, varuje, dá pocítit,
kdy potřebou vzdát se přemíry.
Citům, rozumem nutno svítit,
není naším ten prostor širý.
ta bolestná hranice pnutí.
Kde již i není s kým se líbat,
k chodu zpětnému tak donutí.
Veškerá provází konání,
také myšlení rozepnuté.
Ohradou, bezuzdného hraní,
i chvalozpěvy posunuté.
Hlídá, varuje, dá pocítit,
kdy potřebou vzdát se přemíry.
Citům, rozumem nutno svítit,
není naším ten prostor širý.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Paradoxy
Blízkost daleko odtud i skvost tam, kde kout ostud. Krása po cestě špíny, hra s...
Šatník slov
Proslov a dar má tvar osnov. Pro báseň pozná se kázeň po odvaze. Běžná mluva ...
Den za dnem
Každý ten den, jako jeden, ale vždy nejen takto vjem. Někdy změn těch, a to stř...
Blízkost daleko odtud i skvost tam, kde kout ostud. Krása po cestě špíny, hra s...
Šatník slov
Proslov a dar má tvar osnov. Pro báseň pozná se kázeň po odvaze. Běžná mluva ...
Den za dnem
Každý ten den, jako jeden, ale vždy nejen takto vjem. Někdy změn těch, a to stř...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva