Ten, jemuž radno se vyhýbat,
ta bolestná hranice pnutí.
Kde již i není s kým se líbat,
k chodu zpětnému tak donutí.
Veškerá provází konání,
také myšlení rozepnuté.
Ohradou, bezuzdného hraní,
i chvalozpěvy posunuté.
Hlídá, varuje, dá pocítit,
kdy potřebou vzdát se přemíry.
Citům, rozumem nutno svítit,
není naším ten prostor širý.
ta bolestná hranice pnutí.
Kde již i není s kým se líbat,
k chodu zpětnému tak donutí.
Veškerá provází konání,
také myšlení rozepnuté.
Ohradou, bezuzdného hraní,
i chvalozpěvy posunuté.
Hlídá, varuje, dá pocítit,
kdy potřebou vzdát se přemíry.
Citům, rozumem nutno svítit,
není naším ten prostor širý.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Podzim
Začíná a hrozí. Co prosím? Podzim. V noci se rosí i vzpouzí svou mocí, radši má ...
K hrám
K hrám, kde poezie v obrazech, tam dech ožije i k odvaze. Jak pozná se a rozdá...
Krásně je mi
V zemi, kde lázně snění mění vjemy, z bázně zření ve lpění. V tom jmění omlazen...
Začíná a hrozí. Co prosím? Podzim. V noci se rosí i vzpouzí svou mocí, radši má ...
K hrám
K hrám, kde poezie v obrazech, tam dech ožije i k odvaze. Jak pozná se a rozdá...
Krásně je mi
V zemi, kde lázně snění mění vjemy, z bázně zření ve lpění. V tom jmění omlazen...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva