Ten, jemuž radno se vyhýbat,
ta bolestná hranice pnutí.
Kde již i není s kým se líbat,
k chodu zpětnému tak donutí.
Veškerá provází konání,
také myšlení rozepnuté.
Ohradou, bezuzdného hraní,
i chvalozpěvy posunuté.
Hlídá, varuje, dá pocítit,
kdy potřebou vzdát se přemíry.
Citům, rozumem nutno svítit,
není naším ten prostor širý.
ta bolestná hranice pnutí.
Kde již i není s kým se líbat,
k chodu zpětnému tak donutí.
Veškerá provází konání,
také myšlení rozepnuté.
Ohradou, bezuzdného hraní,
i chvalozpěvy posunuté.
Hlídá, varuje, dá pocítit,
kdy potřebou vzdát se přemíry.
Citům, rozumem nutno svítit,
není naším ten prostor širý.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Cirrocumulus
Obláčky Na vzhled ty bílé chomáčky, jak v led se smáčkly krystalky, v rys té dá...
Po cestě, Kde tíž
Po cestě Po kamenité cestě, co životem má vést tě, známé i té nejisté, tvořivé ...
Kde tíž
Píšeš-li, chceš-li, nevíš vždy, když si slevíš, že spíš jsi zpět již, lžeš-li, n...
Obláčky Na vzhled ty bílé chomáčky, jak v led se smáčkly krystalky, v rys té dá...
Po cestě, Kde tíž
Po cestě Po kamenité cestě, co životem má vést tě, známé i té nejisté, tvořivé ...
Kde tíž
Píšeš-li, chceš-li, nevíš vždy, když si slevíš, že spíš jsi zpět již, lžeš-li, n...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva