Otáčíš se za každou sukní,
už tě mám miláčku dost.
Mám jiného - tak vzteky pukni,
přešla jsem snadno pomyslný most.
Už se ale nebudu vracet,
tobě přesto štěstí přeji.
Co vše může člověk ztrácet,
projevy lásky, vždycky přece hřejí.
Neměla jsem to s tebou lehké,
přesto jsem to vydržela.
Láska i štěstí jsou tak křehké
a já je ve svých rukou nedržela.
už tě mám miláčku dost.
Mám jiného - tak vzteky pukni,
přešla jsem snadno pomyslný most.
Už se ale nebudu vracet,
tobě přesto štěstí přeji.
Co vše může člověk ztrácet,
projevy lásky, vždycky přece hřejí.
Neměla jsem to s tebou lehké,
přesto jsem to vydržela.
Láska i štěstí jsou tak křehké
a já je ve svých rukou nedržela.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
BÍLÁ NOC - Josef Hora
Kam plynou oči mé, má milá? Čí to zář nehty mé postříbřila? Když plamen krev h...
POSLEDNÍ OBJEV - Vladimír Bláha
A naposled byla jen tma Tma která se vylila z převržené lahve Veliká tma mezi...
NENÍ - Vladimír Holan
Není lhostejné, kde právě jsme. Nebezpečně se k sobě blíží některé hvězdy. Také ...
Kam plynou oči mé, má milá? Čí to zář nehty mé postříbřila? Když plamen krev h...
POSLEDNÍ OBJEV - Vladimír Bláha
A naposled byla jen tma Tma která se vylila z převržené lahve Veliká tma mezi...
NENÍ - Vladimír Holan
Není lhostejné, kde právě jsme. Nebezpečně se k sobě blíží některé hvězdy. Také ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva