Proč jít tou pěšinou,
kterou všichni jdou,
proč ne tou cestou zlou,
kam nikdo nemá odvahy,
kde tě nikdo nečeká,
žádné dítě štěstěny,
jen tvé nohy dál
přes překážky jdou,
snad nevrátí se cestou tou?
Proč jen ty pravdu zvíš,
proč nevyslechneš,
co víc říct ti chci,
tak radši dál
budu bloudit sám,
kde není místo mé,
kam necháš vkročit jen
tvůj stín a duši tvou,
která ti stále namlouvá,
co kazí štěstí nás dvou.
A zabloudit tam
můžeš víc než snáz,
tak drž se ruky mé,
tak koukej,
letí čas,
než se zpátky otočíš,
přijde zapomnění k nám,
to náhlé odcizení
musíme překonat,
najít to společné,
co dá nám víc,
než podzim sám.
Stále jen spěch a shon,
co z toho můžem mít,
ne chvíle spočinutí
na řasách tvých,
ze šťastného smíchu
stále nového,
když ke koncí musíš
dojít brzy sám.
PeopleSTAR (17 hodnocení)