Páteční den

Dnes jsem brzo vstával,
peugeota nastartoval.
Pak jsem jel do školy,
silnice naštěstí bez vody.

Pak jsem přišel před osmou,
písemka se psala.
Dostal jsem snad jedinou,
učitelka mi ji dala.

Je tu řeč o jedničce,
o jedné pěkné známečce.
Pak jsem češtinu měli,
prší hrát jsme mohli.

Pak bylo učetnictví,
já jsem neměl učebnici.
Psalo se jen do sešitu,
jenom jednu větu.

Pak ještě dvě ekonomiky,
uklidil jsem ve třídě.
Zvednou ještě židličky,
a už budu sedět v autě.

Ještě cígo dostávám,
od Soukupa ho mám.
Lucka se ptá na dálku,
jestli není výluka vlaku.

Pak už sedám do auta,
k nádraží to namířím.
Vysadím tam Soukupa,
a už k Olympii se řítím.

Vezmu si tam vozíček,
koupím balící papír.
Také pár brambůrek,
a pár mejdlíček.

Ty jsou pro mou babičku,
budu je mít v dárečku.
Ten pak bude pod stromečkem,
dávám s velkým srdíčkem.

Pak u pokladny platím,
po tašky si nákup sázím.
Pak už jedu rovnou domů,
ještě mám dvouset korunu.

Pak stromeček stavím,
pivem se napájím.
Špičičku tam navrh dám,
řetězama omotám.

Kuličky ty nesmí chybět,
musel bych se stydět.
Nakonec svíčky navěsím,
projistotu rozsvítit zkusím.

A tak ten den pomalu končí,
zítra bude další.
Je totiž sobota,
velká akce se chystá.