Visí mi u dveří,
a houpe se na něm.
Takový maličký,
tu zvolil si nájem.
A nejspíš tak věří,
že vzdušné hříčky,
z babího léta,
i mušku mu svěří,
ten popleta.
Hlídá mi u vchodu,
zavěšen na vlákně,
tiše a taktně,
když vyjdu do schodů.
a houpe se na něm.
Takový maličký,
tu zvolil si nájem.
A nejspíš tak věří,
že vzdušné hříčky,
z babího léta,
i mušku mu svěří,
ten popleta.
Hlídá mi u vchodu,
zavěšen na vlákně,
tiše a taktně,
když vyjdu do schodů.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Dále psát
O čem ještě rád a co si tak přát, o tom i o všem. Klíčem k tomu vjem, jen snem o...
Bílé linky po nebi
Jedna se píše tím směrem, jiná míří zase jiným. Každá tak z výše svým perem, a d...
Hluboce lidská
Když není radosti ani bolesti, přibývá zlosti z nespokojenosti.
O čem ještě rád a co si tak přát, o tom i o všem. Klíčem k tomu vjem, jen snem o...
Bílé linky po nebi
Jedna se píše tím směrem, jiná míří zase jiným. Každá tak z výše svým perem, a d...
Hluboce lidská
Když není radosti ani bolesti, přibývá zlosti z nespokojenosti.
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva