Lehoučké peříčko, bílé jako sníh,
rádo si s vánkem jen tak hraje,
kdyby samo zůstalo - byl by to hřích,
takhle prolétne všechny kraje.
Nakonec usedne na malou větvičku,
vánku tiše sbohem dá,
pozdraví kdejakou kytičku,
radost má a štěstí nehledá.
To jen lidé za štěstím jdou
a nic jim v tom nezabrání!
Ptám se, zda šťastni jsou,
snad jen od večera do svítání.
To štěstí je prostě láska,
co každý večer na tě čeká,
tíhu lásky neunese, postel praská
a náruč tvá, je tak měkká.
Ať všichni své štěstí najdou,
pak život bude kouzelný,
často si lidé otázku kladou,
proč nemohou být všichni šťastní?
PeopleSTAR (5 hodnocení)