Jde děvčátko, jde po úbočí
a od pláče má vlhké oči.
Ani se kolem nepodívá,
neslyší skřivánka, jak zpívá.
Nevidí v poli máky vlčí,
jen hlavu sklání, vzdychá, mlčí.
Přemýšlí hořce o svém smutku -
vtom padne oko na jahůdku,
která tu skromně v trávě voní.
A holčička se shýbá pro ni.
Když zvedla ji, hned ochutná ji
a už se očka usmívají.
a od pláče má vlhké oči.
Ani se kolem nepodívá,
neslyší skřivánka, jak zpívá.
Nevidí v poli máky vlčí,
jen hlavu sklání, vzdychá, mlčí.
Přemýšlí hořce o svém smutku -
vtom padne oko na jahůdku,
která tu skromně v trávě voní.
A holčička se shýbá pro ni.
Když zvedla ji, hned ochutná ji
a už se očka usmívají.
PeopleSTAR (17 hodnocení)
Další příspěvky autora
POVZDECH - Vítězslav Nezval
Škoda lesů na špatné knihy, škoda slunce na uschlou větev, škoda lodí ztroskotan...
TOUHA - Vítězslav Nezval
Ó bulváry, ó automobily, jak krásné je pole, v němž zraje obilí! Číst starou kn...
A. S. PUŠKIN
Marně jsem, miláčku, chtěl dále zakrývat znepokojivý chlad v rozčarované duši. O...
Škoda lesů na špatné knihy, škoda slunce na uschlou větev, škoda lodí ztroskotan...
TOUHA - Vítězslav Nezval
Ó bulváry, ó automobily, jak krásné je pole, v němž zraje obilí! Číst starou kn...
A. S. PUŠKIN
Marně jsem, miláčku, chtěl dále zakrývat znepokojivý chlad v rozčarované duši. O...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva