Přečetl jsem pověsti,
o té naší vlasti.
V nich se píší dějiny,
té naší české krajiny.
Tehdy země neznámá,
Čechem teprv poznaná.
On přišli od slovenska,
takzvaná země charvástká.
Přešli řeky,přešli chlumy,
dřevěné tehdy byly domy.
Moc jich ale nebylo,
nebylo ani na jídlo.
Proto měli dobytek,
skot a pár prasátek.
Slepičky a vajíčka,
v neděli i husička.
Objevili úrodu,
chtěli zahnat chudobu.
Objevili jeden kopec,
Říp mu dal jméno praotec.
Lech se s ním rozloučil,
aby jiné místa objevil.
Druhého dne v poledne,
žene se kouř od Labe.
Čech si řekl,, co to vidím,,
rázem vzniklo město Kouřim.
Těžká práce tehdy byla,
každá žena hospodařila.
Chlapi do lesa chodili,
aby tu zvěř vybili.
Aby se tak uživili,
a silnými pak byli.
Ženy se o dobytek staraly,
na valchách tehdy praly.
Vaření lehké nebylo,
muselo mít palivo.
PeopleSTAR (0 hodnocení)