Dva roky
a já se cítím stokrát líp
a tisíckrát hůř.
Na Zemi se nepotkáme už.
Bílý list poskvrnila černá tuš.
Hruď mi protnul letící šíp.
Začíná další nepochopený podzim.
Ze stromů padá na hroby listí.
Vlaštovky sedají na dráty
a už se nikdy nevrátí.
Ručička hodinek se posunula na devítku.
Vítr rozfoukal vůni léta beze zbytku.
Dva roky
a mě je stokrát líp
a tisíckrát hůř.
Má drahá Ofélie,
na Zemi se nepotkáme už.
Jedna letargie končí,
další začíná.
Buď mým Deus ex machina.
Okolo kotníků se mi omotává zmije.
Tvoje pohledy jsou aporie.
Dva roky
a mě je stokrát líp
a tisíckrát hůř.
Má drahá Ofélie
mi vráží do hrdla nůž.
a já se cítím stokrát líp
a tisíckrát hůř.
Na Zemi se nepotkáme už.
Bílý list poskvrnila černá tuš.
Hruď mi protnul letící šíp.
Začíná další nepochopený podzim.
Ze stromů padá na hroby listí.
Vlaštovky sedají na dráty
a už se nikdy nevrátí.
Ručička hodinek se posunula na devítku.
Vítr rozfoukal vůni léta beze zbytku.
Dva roky
a mě je stokrát líp
a tisíckrát hůř.
Má drahá Ofélie,
na Zemi se nepotkáme už.
Jedna letargie končí,
další začíná.
Buď mým Deus ex machina.
Okolo kotníků se mi omotává zmije.
Tvoje pohledy jsou aporie.
Dva roky
a mě je stokrát líp
a tisíckrát hůř.
Má drahá Ofélie
mi vráží do hrdla nůž.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
METAFORA ŽIVOTA
Když pupeny na stromech konečně zase začaly rozkvétat (ach, jak je to krásnej sv...
PO SETMĚNÍ
A občas se mi i zasteskne, když koukám skrz zamlžené sklo, jak den pomalu usíná ...
NEZNÁMÁ ZEMĚ
Ma bella vita! Lásko, zustala's mi skryta. Ukolébej mě ve svém náručí, na hodin...
Když pupeny na stromech konečně zase začaly rozkvétat (ach, jak je to krásnej sv...
PO SETMĚNÍ
A občas se mi i zasteskne, když koukám skrz zamlžené sklo, jak den pomalu usíná ...
NEZNÁMÁ ZEMĚ
Ma bella vita! Lásko, zustala's mi skryta. Ukolébej mě ve svém náručí, na hodin...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva