Psí štěkot do daleka. Modří švestek oči zmazané.
Nuž sbohem, nepokojní lovci, v brusinkovém lese
crčkem teče krev.
V hlubině nitra teplo popeliště, dohořívá kalendář
s vygumovanými dny. Ještě se rdí, co zbledne zítra,
vrbová větvička se svléká do sebe.
Hodinu nevolej, vyjde sama. Usnula vosa v jantaru.
A ticho zráním vykoupené
opadává na vše do tebe.
Nuž sbohem, nepokojní lovci, v brusinkovém lese
crčkem teče krev.
V hlubině nitra teplo popeliště, dohořívá kalendář
s vygumovanými dny. Ještě se rdí, co zbledne zítra,
vrbová větvička se svléká do sebe.
Hodinu nevolej, vyjde sama. Usnula vosa v jantaru.
A ticho zráním vykoupené
opadává na vše do tebe.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
KDO - Jan Skácel
Kdo rozdupal a zahodil tu růži na břehu řeky v které plyne čas Tam v modrém lese...
MALÁ NÁDRAŽÍ - Jan Skácel
Jsou krajiny, kde děti ještě vlakům mávají. Vždycky jsme malinko smutní na malý...
TRÁVA JAKO MY - Jan Skácel
Na konci léta okolo tratí hoří tráva neslyšným, bílým plamenem. Vagony míjejí a...
Kdo rozdupal a zahodil tu růži na břehu řeky v které plyne čas Tam v modrém lese...
MALÁ NÁDRAŽÍ - Jan Skácel
Jsou krajiny, kde děti ještě vlakům mávají. Vždycky jsme malinko smutní na malý...
TRÁVA JAKO MY - Jan Skácel
Na konci léta okolo tratí hoří tráva neslyšným, bílým plamenem. Vagony míjejí a...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva