Ten tovární kouř naproti,
bílá, vypouštěná pára.
Sotva mladá, již i stará,
rozpouští se, vzduchem potí.
Rozlévan(ý)á všemi směry,
v proměnách hry pomíjení.
Jak prchlivé, to stínění,
kde nelze změřit rozměry.
Citlivý na proudy vzduchu,
v něž posléze pak přechází.
S čím zachází, tím i schází,
jako v dramatu bez vzruchu.
Symbolem všeho, ničeho,
zrozením plné prázdnoty.
A hodnotou bez hodnoty,
záměru vždy ničeného.
bílá, vypouštěná pára.
Sotva mladá, již i stará,
rozpouští se, vzduchem potí.
Rozlévan(ý)á všemi směry,
v proměnách hry pomíjení.
Jak prchlivé, to stínění,
kde nelze změřit rozměry.
Citlivý na proudy vzduchu,
v něž posléze pak přechází.
S čím zachází, tím i schází,
jako v dramatu bez vzruchu.
Symbolem všeho, ničeho,
zrozením plné prázdnoty.
A hodnotou bez hodnoty,
záměru vždy ničeného.
PeopleSTAR (2 hodnocení)
Další příspěvky autora
Liják
Tikot budíku, déšť na střeše tu po vzniku, než nařeže své. Ticho a pak záblesk,...
Dobou svou
To, co hrou odešlo, i to, co jde zde složitou poštou, odezvou žitou, se spoustou...
Hlava
Jak se namáhá hlasem v kráse, praxe váhavá. Práce práva, akce, zpráva masce nah...
Tikot budíku, déšť na střeše tu po vzniku, než nařeže své. Ticho a pak záblesk,...
Dobou svou
To, co hrou odešlo, i to, co jde zde složitou poštou, odezvou žitou, se spoustou...
Hlava
Jak se namáhá hlasem v kráse, praxe váhavá. Práce práva, akce, zpráva masce nah...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva