Ten tovární kouř naproti,
bílá, vypouštěná pára.
Sotva mladá, již i stará,
rozpouští se, vzduchem potí.
Rozlévan(ý)á všemi směry,
v proměnách hry pomíjení.
Jak prchlivé, to stínění,
kde nelze změřit rozměry.
Citlivý na proudy vzduchu,
v něž posléze pak přechází.
S čím zachází, tím i schází,
jako v dramatu bez vzruchu.
Symbolem všeho, ničeho,
zrozením plné prázdnoty.
A hodnotou bez hodnoty,
záměru vždy ničeného.
bílá, vypouštěná pára.
Sotva mladá, již i stará,
rozpouští se, vzduchem potí.
Rozlévan(ý)á všemi směry,
v proměnách hry pomíjení.
Jak prchlivé, to stínění,
kde nelze změřit rozměry.
Citlivý na proudy vzduchu,
v něž posléze pak přechází.
S čím zachází, tím i schází,
jako v dramatu bez vzruchu.
Symbolem všeho, ničeho,
zrozením plné prázdnoty.
A hodnotou bez hodnoty,
záměru vždy ničeného.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Dilema
Proč jsi stále tak upjatý, odvaž se a buď jak svatý. Ano, volit z těchto dvou c...
Básně číst
Nevím, nejsem si ničím jist číst list, svým lesem s jehličím. Cizí líčí vlastní...
Dal bych
Kdybych... Co bys dal jak jsi slíbil kdysi i dbal toho rád a pak zbyl si touhou ...
Proč jsi stále tak upjatý, odvaž se a buď jak svatý. Ano, volit z těchto dvou c...
Básně číst
Nevím, nejsem si ničím jist číst list, svým lesem s jehličím. Cizí líčí vlastní...
Dal bych
Kdybych... Co bys dal jak jsi slíbil kdysi i dbal toho rád a pak zbyl si touhou ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva