Ten tovární kouř naproti,
bílá, vypouštěná pára.
Sotva mladá, již i stará,
rozpouští se, vzduchem potí.
Rozlévan(ý)á všemi směry,
v proměnách hry pomíjení.
Jak prchlivé, to stínění,
kde nelze změřit rozměry.
Citlivý na proudy vzduchu,
v něž posléze pak přechází.
S čím zachází, tím i schází,
jako v dramatu bez vzruchu.
Symbolem všeho, ničeho,
zrozením plné prázdnoty.
A hodnotou bez hodnoty,
záměru vždy ničeného.
bílá, vypouštěná pára.
Sotva mladá, již i stará,
rozpouští se, vzduchem potí.
Rozlévan(ý)á všemi směry,
v proměnách hry pomíjení.
Jak prchlivé, to stínění,
kde nelze změřit rozměry.
Citlivý na proudy vzduchu,
v něž posléze pak přechází.
S čím zachází, tím i schází,
jako v dramatu bez vzruchu.
Symbolem všeho, ničeho,
zrozením plné prázdnoty.
A hodnotou bez hodnoty,
záměru vždy ničeného.
PeopleSTAR (2 hodnocení)
Další příspěvky autora
Ještě ne
Snad jen jeden, tak ty takty psát dnem ztřeštěně. Zkrat, hrátky, zvrat vratký,...
Pohled
Pozvednout se v prosbě po svém dle not. Poslechnout hlasu pro vzdech pout a čas...
Nová báseň
A zase o čem ta zdá se, co pošeptá. Ráz o kráse, co odkvétá v sráz hráze. Jas ...
Snad jen jeden, tak ty takty psát dnem ztřeštěně. Zkrat, hrátky, zvrat vratký,...
Pohled
Pozvednout se v prosbě po svém dle not. Poslechnout hlasu pro vzdech pout a čas...
Nová báseň
A zase o čem ta zdá se, co pošeptá. Ráz o kráse, co odkvétá v sráz hráze. Jas ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva