Potůček se krajinou proplétá,
na své pouti - každého zdraví,
podívá se i na okraj města,
stále je veselý a hravý.
Mohl by se s řekou setkat,
ale tomu se stále brání.
Chce svůj půvab do krajiny vetkat,
do říše lesů, vod a strání.
Lesy svou kouzelnou píseň zpívají,
rády potůčku poskytnou přístřeší,
dravci svým ostrým zrakem se dívají,
hledají svou kořist v blízkém ořeší.
Jen ten potůček si plyne dál,
také i on svou píseň zpívá.
Opravdu není nic, čeho by se bál,
sluníčko zapadá a pomalu se stmívá.
I on se do tmy ponoří,
jen s hvězdami si bude povídat,
pak z mraků - měsíc se vynoří,
se svítáním, chce zase nový den přivítat.
PeopleSTAR (2 hodnocení)