Povodně

V té naší republice,
velkou vodu máme.
Škody šplhaj přes tisíce,
radost z toho nemáme.

Uběhlo jen pár let,
povodně jsou zpět.
Jedenáct let uplyne,
co voda byla ve mlýně.

Ve mlýně i v hlavní městě,
evakulováno lidí na dvěstě.
Někteří se pohřešují,
jiní z domů nechtějí.

Bojí se tak rabování,
jak to děla cikání.
Bojí se o svůj majetek,
o elektroniku i nábytek.

O svůj život nikoli,
teče voda i z polí.
Zaplavuje silnice,
ba i celé vesnice.

Rozvodněné jsou řeky,
hlavně menší toky.
Ty paseky nadělají,
i zahrádky zaplavují.

Nebude pak úroda,
zabahněná zahrada.
A v ní všechny plodiny,
nejsme ale jediní.

Jsou tu ještě lidé jiní,
co voda jim vzala bydlení.
Musejí spát ve škole,
nebo jinde v hale.

Není to však legrace,
hasiči maj spoustu práce.
Zachraňují lidé nemohoucí,
najdou se i utopenci.

Těm už pomoc platná není,
možno psáti smutné oznámení.
Za to může velká voda,
ve víru české národa.