Zářivě oblačný den,
sluncem k naději sveden.
Vrcholí měsíc jara,
a uplyne, jako pára.
Více vidět člověka,
jenž méně se již leká.
Rorýs se tu prohání,
jen pokřikem den haní.
Máj, dva tisíce dvacet,
chutná hořce, i sladce.
Spěchá tak, v teplé léto,
by, nebylo prokleto.
(závěrečná část básně "Máj /2020", oslavy máje, ve stínu virové pandemie)
sluncem k naději sveden.
Vrcholí měsíc jara,
a uplyne, jako pára.
Více vidět člověka,
jenž méně se již leká.
Rorýs se tu prohání,
jen pokřikem den haní.
Máj, dva tisíce dvacet,
chutná hořce, i sladce.
Spěchá tak, v teplé léto,
by, nebylo prokleto.
(závěrečná část básně "Máj /2020", oslavy máje, ve stínu virové pandemie)
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Plynule
S útržky vůle, ve splínu k nule. Udrž ty svršky, slinu, kde spršky. Ze stínu v...
A tak jsem si...
V patách svědci nejistí. Co jsi si? Věcí, kde cit v lécích. Co víc i vědci? ...
Hra na schovávanou
Kdo jsi? Kdosi, co své trousí, ozve se. A jak ty, svalnatý na plakáty? Prosím? ...
S útržky vůle, ve splínu k nule. Udrž ty svršky, slinu, kde spršky. Ze stínu v...
A tak jsem si...
V patách svědci nejistí. Co jsi si? Věcí, kde cit v lécích. Co víc i vědci? ...
Hra na schovávanou
Kdo jsi? Kdosi, co své trousí, ozve se. A jak ty, svalnatý na plakáty? Prosím? ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva