Zářivě oblačný den,
sluncem k naději sveden.
Vrcholí měsíc jara,
a uplyne, jako pára.
Více vidět člověka,
jenž méně se již leká.
Rorýs se tu prohání,
jen pokřikem den haní.
Máj, dva tisíce dvacet,
chutná hořce, i sladce.
Spěchá tak, v teplé léto,
by, nebylo prokleto.
(závěrečná část básně "Máj /2020", oslavy máje, ve stínu virové pandemie)
sluncem k naději sveden.
Vrcholí měsíc jara,
a uplyne, jako pára.
Více vidět člověka,
jenž méně se již leká.
Rorýs se tu prohání,
jen pokřikem den haní.
Máj, dva tisíce dvacet,
chutná hořce, i sladce.
Spěchá tak, v teplé léto,
by, nebylo prokleto.
(závěrečná část básně "Máj /2020", oslavy máje, ve stínu virové pandemie)
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Boží dar
Každý jedinečnou bytostí, zrozen do přírodního řádu. K tomu, obdarován předností...
Její milost
Člověk neví, že zemřel, to na smrti to krásné. Plamínek, jenž dohořel, tak v usm...
Čím čím
Čím víc toho člověk ví, tím víc toho neví, ve svém obzoru. A čím méně toho ví, ...
Každý jedinečnou bytostí, zrozen do přírodního řádu. K tomu, obdarován předností...
Její milost
Člověk neví, že zemřel, to na smrti to krásné. Plamínek, jenž dohořel, tak v usm...
Čím čím
Čím víc toho člověk ví, tím víc toho neví, ve svém obzoru. A čím méně toho ví, ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva