Právo soudit

Ten pocit,
mě chvílemi zabíjí!
Moje nálady,
se od něj odvíjí.
Můj život,
na několik sérií.
Mé pravé já,
za neprůhlednou fólií!
Ať zvednou ruce,
Ti kdo mě znají!
Kteří z vás,
Je do ohně dají?
[Za mě!]
Soudíte mě z řečí,
Ale vy jste svatí!
Pouze čekám na čas,
Kdy se vám to vrátí!

Kdo vám dal právo,
Soudit lidi?!
Kdo má čistý štít?
A je bez viny?
Rozházené sítě,
Jsme jako ryby.
Čelíme následkům,
Za své činy!
Nechte si ty řeči,
I vaše sliby.
Každá další slova,
Jsou prázdná jak stíny.
No tak se zbavte,
Těch kusů špíny!
Bez přetvářek,
už buďte svými.


Pomluvy lítaj,
Lidi stále dýchaj.
Dělají si obrázek,
Z toho co slýchaj.
Falešné tváře,
Denně je výdám!
S otevřenou náručí,
Vás dále výtaj!
Nahoru a dolů,
Je to jak výtah.
Nemám nic proti,
Ale zdržte se přísah!
Další bullshit,
Na jazyku žvýkáš!
Nerozumím ani slovu,
z toho co říkáš!

Pomluvy lítaj,
Dělám další kroky!
Je to dlouhá tůra,
za mnou jsou jen stopy!
Tak než mě začneš soudit,
Obuj si mé boty!
Projdi si tu cestu,
Veškeré ty roky!
Pak můžeš přijít,
A říct: Já vím kdo jsi!
Aspoň mám ten pocit!
Tak mi dej vědět,
Až budeš na konci!
VAŠIM ŽIVOTŮM SMEKÁM!
VŠICHNI JSTE BORCI!