Prázdninový sobota

Dneska mám svůj den,
v noci se mi zdál sen.
Že jsem byl u své milé,
na zabití dlouhé chvíle.

Bylo to ale klam,
žádnou holku nemám.
Škoda,že to tak není,
jako v tom mém snění.

Teď je ale ráno,
ještě nemám nakoupeno.

Zajdu tedy k Šilhánkům,
proti škole je ten dům.
Maj tam mléko,tvarohy,
na ty sladké pirohy.

Řáká se mu na růžku,
koupím si tam moučku.
A pak také kvasnice,
na kyškové lívance.

V hospodě právě otevřeli,
a že jsem žízeň měl.
S Mírou jsme tam seděli,
z nonstopu právě přišel.

Ten byl ale nalitý,
prý pil kořky dvojitý.
Tlačenka světlou si objednal,
i kečup si na to dal.

Kečup kydal po stole,
křičeli : Ty vole !.
Vajgly ty tam také byly,
do talíře mu padaly.

Kromě něho byl tam Vševěd,
Soukup seděl v čele.
Také tam byl můj děd,
bylo vcelku vesele.

Pak jsem domů nákup dones,
musel jsem jí přes ves.
Tam jsem dělal lívance,
moučku jsem si přines v tašce.

Šlágr si pustím,
trošku si pospím.
Dám si sprchu vlažnou,
jako bych byl kněžnou.

Pak hospoda opět volá,
hurá,hurá do Dvora.
Zrovna tam mladý Votřel byl,
nefiltra mi natočil.

Sedí tam i Bohoušek,
také Trykar Pepíšek.
Luboš si s ním povídá,
pak si s Bobem polévku dá.

Dneska je knedlíčková,
to si šmakovat nechá.
Potom kávu si dají,
spokojeně se mají.

Luboš musí do Vietnamu,
prý má nějakou rýmu.
Vietnamec mu něco má,
konopí mu dá.

Udělej si z toho čaj,
babičky to tak dělaj.
Rýmě se pak uleví,
na nohy tě postaví.

Dále také je ve Dvoře,
Bróňa, tedy Kuře.
Pak přichází Wolfojc Pepík,
bezvlastý to stařík.

Chléb si u něj objednám,
stovečku mu za to dám.

Přiveze ho ve čtvrtek,
dám si k němu pátek.
Párek s chlebem, hořčicí,
nejlepší maj v Přešticích.

Nebo také v Třemošné,
někteří však říkaj né.
Pak jdu domů do postele,
zítra je už neděle.