Proč se nepřestávám smát :)

Není nic lepšího nežli smích,
sic je tichý,jak když padne na zem sníh,
ale i nepatrný úsměv, anebo záchvěv radosti,
může hodně pomoci, a všichni vím že smíchu není nikdy dosti.

Ale proč se směji já,
snažím se snad něco skrýt??
jsem snad strašně zlá,
a zkouším jiná být??

Kdepak to lež jest,
a jako cesta i úsměv má tisíce cest,
ta má vede od člověka a ke skupinám lidí,
a je mi jedno když na můj úsměv nechápavě civí.

Je přece tak krásná věc když někomu úsměv dáš,
a dobrou náladu tak dál předáš.
I jeden maličký úsměv nese statisíce nadějí,
pro ty co jsou smutní a znavení.

Můžete mi tvrdit že to je jen úsměv pouhý,
a napsat o tom třeba článek dlouhý,
ale zamyslete se co všechno ten pouhý úsměv umí,
s úsměvem se člověk beze slov dorozumí.

A proto se směji každý den,
a také se raduji z maličkostí,
jako třeba když mám krásný sen,
nechci mít život plný zlosti.

A i když je mi zle,
hledám důvod proč se smát,
a věřte že důvod u mne najít lze,
nežli si na chudáčka hrát.

Jsou lidi co mají větší starosti nežli já,
a proto nejsem sobecká!