Závěje zatím vyplazují jazyky i na výslunní jarní paseky na níž se popásají ještě s mrazíky zajíci zatímco tam dole u řeky travička se už osměluje ochutnat zeleně rozjařený paprsek zpívajícího slunce Sama sebe dát
chce země skřivanu a za dotek oblohy slibuje jak sladkou jistotu hnízda tak smělý rozlet pro píseň zapalovanou Hromnicemi k životu