Vítr mne na výlet vyvál,
teplý a šumivý.
Proč já bych se mu vzpíral,
něžný a bláznivý?
Půl anděl a půl švihák,
jdu, nepoznávám svět.
Ulice v snu se míhá:
tramvaje letí zpět.
Večerní vodkou zlatou
jakoby podroušen
odstrkuji se patou
a pluji tiše ven.
Tak trochu nepravdivý,
s rukama jako vesla,
do krčmy vejdu: Divy!
V zrcadlech stojí vesna.
Vítr mne čeká venku
a šumí. Pomalu
dopíjím ranní sklenku
a hloupnu v lokálu.
PeopleSTAR (6 hodnocení)