Vlak hvízdl. Sbohem, cesto,
už přijde nádraží.
Ve tmě se leskne město
jak perleť. Tiše mží.
Ach, dálka už se krátí.
Mihnou se pole. Tma.
Třpyt světel blízko trati,
jak mě to dojímá!
Vždyť někde tam v té záři,
v perleti měňavé,
jak slzička tam září,
jak krůpěj - okno tvé!
už přijde nádraží.
Ve tmě se leskne město
jak perleť. Tiše mží.
Ach, dálka už se krátí.
Mihnou se pole. Tma.
Třpyt světel blízko trati,
jak mě to dojímá!
Vždyť někde tam v té záři,
v perleti měňavé,
jak slzička tam září,
jak krůpěj - okno tvé!
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
KDO - Jan Skácel
Kdo rozdupal a zahodil tu růži na břehu řeky v které plyne čas Tam v modrém lese...
MALÁ NÁDRAŽÍ - Jan Skácel
Jsou krajiny, kde děti ještě vlakům mávají. Vždycky jsme malinko smutní na malý...
TRÁVA JAKO MY - Jan Skácel
Na konci léta okolo tratí hoří tráva neslyšným, bílým plamenem. Vagony míjejí a...
Kdo rozdupal a zahodil tu růži na břehu řeky v které plyne čas Tam v modrém lese...
MALÁ NÁDRAŽÍ - Jan Skácel
Jsou krajiny, kde děti ještě vlakům mávají. Vždycky jsme malinko smutní na malý...
TRÁVA JAKO MY - Jan Skácel
Na konci léta okolo tratí hoří tráva neslyšným, bílým plamenem. Vagony míjejí a...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva