Čím dál víc, příroda nás trestá,
nevíme, co nás od ní ještě čeká!
Vítr nešetří lesy, domy, města,
rozvodní se nejeden potok, nejedna řeka.
Takový divný je dnes ten svět,
ale máme, co jsme si nadrobili.
Dřív byl samý smích, samý květ,
snad nás prosí - bychom se jí podrobili.
Ale člověk - je nepoučitelný tvor,
myslí si snad, že nad přírodou zvítězí?
Asi je to jeho jakýsi vzdor,
ale řádění živlů - to ho vyděsí.
nevíme, co nás od ní ještě čeká!
Vítr nešetří lesy, domy, města,
rozvodní se nejeden potok, nejedna řeka.
Takový divný je dnes ten svět,
ale máme, co jsme si nadrobili.
Dřív byl samý smích, samý květ,
snad nás prosí - bychom se jí podrobili.
Ale člověk - je nepoučitelný tvor,
myslí si snad, že nad přírodou zvítězí?
Asi je to jeho jakýsi vzdor,
ale řádění živlů - to ho vyděsí.
PeopleSTAR (3 hodnocení)
Další příspěvky autora
PRELUDIUM - Bohuslav Richter
Žena když přejde tiše pokojem, klavír to tolik nepoví. A když se usměje, housle ...
U BŘEHU - Bohuslav Richter
Uprostřed řeky rackové hledají sousta Ledy jsou již pryč, a tak je lidi příliš ...
KDYŽ - Bohuslav Richter
Když v řece Otavě v ranním oparu vaří se verše a do lesů nesou se v tajemné mlze...
Žena když přejde tiše pokojem, klavír to tolik nepoví. A když se usměje, housle ...
U BŘEHU - Bohuslav Richter
Uprostřed řeky rackové hledají sousta Ledy jsou již pryč, a tak je lidi příliš ...
KDYŽ - Bohuslav Richter
Když v řece Otavě v ranním oparu vaří se verše a do lesů nesou se v tajemné mlze...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva