Čím dál víc, příroda nás trestá,
nevíme, co nás od ní ještě čeká!
Vítr nešetří lesy, domy, města,
rozvodní se nejeden potok, nejedna řeka.
Takový divný je dnes ten svět,
ale máme, co jsme si nadrobili.
Dřív byl samý smích, samý květ,
snad nás prosí - bychom se jí podrobili.
Ale člověk - je nepoučitelný tvor,
myslí si snad, že nad přírodou zvítězí?
Asi je to jeho jakýsi vzdor,
ale řádění živlů - to ho vyděsí.
nevíme, co nás od ní ještě čeká!
Vítr nešetří lesy, domy, města,
rozvodní se nejeden potok, nejedna řeka.
Takový divný je dnes ten svět,
ale máme, co jsme si nadrobili.
Dřív byl samý smích, samý květ,
snad nás prosí - bychom se jí podrobili.
Ale člověk - je nepoučitelný tvor,
myslí si snad, že nad přírodou zvítězí?
Asi je to jeho jakýsi vzdor,
ale řádění živlů - to ho vyděsí.
PeopleSTAR (3 hodnocení)
Další příspěvky autora
REKVIEM ZA LÁSKU - Jan Maruna
Ráno tak silně provoněné deštěm když sklouzla jsi do mé bytosti celou velikostí ...
REKVIEM ZA LÁSKU - Jan Maruna
Rozezněla jsi ve mně zvony tou nádhernou silnou lehkostí kterou se dotýkáš mých ...
REKVIEM ZA LÁSKU - Jan Maruna
Ticho přilétá jako polibek na ústa. Stromy se lesknou letní srstí slunce se odír...
Ráno tak silně provoněné deštěm když sklouzla jsi do mé bytosti celou velikostí ...
REKVIEM ZA LÁSKU - Jan Maruna
Rozezněla jsi ve mně zvony tou nádhernou silnou lehkostí kterou se dotýkáš mých ...
REKVIEM ZA LÁSKU - Jan Maruna
Ticho přilétá jako polibek na ústa. Stromy se lesknou letní srstí slunce se odír...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva