Čím dál víc, příroda nás trestá,
nevíme, co nás od ní ještě čeká!
Vítr nešetří lesy, domy, města,
rozvodní se nejeden potok, nejedna řeka.
Takový divný je dnes ten svět,
ale máme, co jsme si nadrobili.
Dřív byl samý smích, samý květ,
snad nás prosí - bychom se jí podrobili.
Ale člověk - je nepoučitelný tvor,
myslí si snad, že nad přírodou zvítězí?
Asi je to jeho jakýsi vzdor,
ale řádění živlů - to ho vyděsí.
nevíme, co nás od ní ještě čeká!
Vítr nešetří lesy, domy, města,
rozvodní se nejeden potok, nejedna řeka.
Takový divný je dnes ten svět,
ale máme, co jsme si nadrobili.
Dřív byl samý smích, samý květ,
snad nás prosí - bychom se jí podrobili.
Ale člověk - je nepoučitelný tvor,
myslí si snad, že nad přírodou zvítězí?
Asi je to jeho jakýsi vzdor,
ale řádění živlů - to ho vyděsí.
PeopleSTAR (3 hodnocení)
Další příspěvky autora
REKVIEM ZA LÁSKU - Jan Maruna
Dozráváš ve mně chlebem slz. Touhou po domově. Jsi tak daleko v mém blízku v kra...
REKVIEM ZA LÁSKU - Jan Maruna
Mlha prosakuje mezi stromy. Tak mile pohladila jsi mne hebkým hlasem slovy.
REKVIEM ZA LÁSKU - Jan Maruna
Emoce až na kámen otevřely pramen lásky zraje Ti v duši. Chtěla jsi rozkvést do ...
Dozráváš ve mně chlebem slz. Touhou po domově. Jsi tak daleko v mém blízku v kra...
REKVIEM ZA LÁSKU - Jan Maruna
Mlha prosakuje mezi stromy. Tak mile pohladila jsi mne hebkým hlasem slovy.
REKVIEM ZA LÁSKU - Jan Maruna
Emoce až na kámen otevřely pramen lásky zraje Ti v duši. Chtěla jsi rozkvést do ...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva