Čím dál víc, příroda nás trestá,
nevíme, co nás od ní ještě čeká!
Vítr nešetří lesy, domy, města,
rozvodní se nejeden potok, nejedna řeka.
Takový divný je dnes ten svět,
ale máme, co jsme si nadrobili.
Dřív byl samý smích, samý květ,
snad nás prosí - bychom se jí podrobili.
Ale člověk - je nepoučitelný tvor,
myslí si snad, že nad přírodou zvítězí?
Asi je to jeho jakýsi vzdor,
ale řádění živlů - to ho vyděsí.
nevíme, co nás od ní ještě čeká!
Vítr nešetří lesy, domy, města,
rozvodní se nejeden potok, nejedna řeka.
Takový divný je dnes ten svět,
ale máme, co jsme si nadrobili.
Dřív byl samý smích, samý květ,
snad nás prosí - bychom se jí podrobili.
Ale člověk - je nepoučitelný tvor,
myslí si snad, že nad přírodou zvítězí?
Asi je to jeho jakýsi vzdor,
ale řádění živlů - to ho vyděsí.
PeopleSTAR (3 hodnocení)
Další příspěvky autora
REKVIEM ZA LÁSKU - Jan Maruna
Tak blízko jsme vedle sebe dva pramínky vody slévají se do odevzdanosti myšlenek...
REKVIEM ZA LÁSKU - Jan Maruna
Večerem putují světla lamp. Myslím na Tebe za záclonou okenního skla... Bolí mne...
REKVIEM ZA LÁSKU - Jan Maruna
Daleko v oblacích zrají semínka v jablíčku a tak daleko jsme si moje lásko ... A...
Tak blízko jsme vedle sebe dva pramínky vody slévají se do odevzdanosti myšlenek...
REKVIEM ZA LÁSKU - Jan Maruna
Večerem putují světla lamp. Myslím na Tebe za záclonou okenního skla... Bolí mne...
REKVIEM ZA LÁSKU - Jan Maruna
Daleko v oblacích zrají semínka v jablíčku a tak daleko jsme si moje lásko ... A...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva