Čím dál víc, příroda nás trestá,
nevíme, co nás od ní ještě čeká!
Vítr nešetří lesy, domy, města,
rozvodní se nejeden potok, nejedna řeka.
Takový divný je dnes ten svět,
ale máme, co jsme si nadrobili.
Dřív byl samý smích, samý květ,
snad nás prosí - bychom se jí podrobili.
Ale člověk - je nepoučitelný tvor,
myslí si snad, že nad přírodou zvítězí?
Asi je to jeho jakýsi vzdor,
ale řádění živlů - to ho vyděsí.
nevíme, co nás od ní ještě čeká!
Vítr nešetří lesy, domy, města,
rozvodní se nejeden potok, nejedna řeka.
Takový divný je dnes ten svět,
ale máme, co jsme si nadrobili.
Dřív byl samý smích, samý květ,
snad nás prosí - bychom se jí podrobili.
Ale člověk - je nepoučitelný tvor,
myslí si snad, že nad přírodou zvítězí?
Asi je to jeho jakýsi vzdor,
ale řádění živlů - to ho vyděsí.
PeopleSTAR (3 hodnocení)
Další příspěvky autora
PŘÍŠTĚ, PŘÍŠTĚ, PŘÍŠTĚ
Příště, příště, příště až bude suchý hřiště. Ale vždycky to tak neplatí, občas č...
DAŇ Z LÁSKY
Chytnu si lásku do svých dlaní, jako maličkého motýlka. Loukou se projdu - rosou...
Odpusť mi, že hříšné myšlenky mám
Točí se točí, se mnou celý svět, zadíval jsem se do tvých očí, jsi voňavá, jak n...
Příště, příště, příště až bude suchý hřiště. Ale vždycky to tak neplatí, občas č...
DAŇ Z LÁSKY
Chytnu si lásku do svých dlaní, jako maličkého motýlka. Loukou se projdu - rosou...
Odpusť mi, že hříšné myšlenky mám
Točí se točí, se mnou celý svět, zadíval jsem se do tvých očí, jsi voňavá, jak n...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva