Duše moje sklíčená,
přístaviště v bezbřehém moři.
Kde zrádná past nalíčená,
jež nástrahy svoje tvoří.
Je krásný letní den,
a slunce hřeje za oknem.
Také mírný větřík vane jen,
v tom osvěžení pokojném.
Přesto však se z nitra noří,
myšlenky, topené v tom moři.
By nadechnout se mohly vzduchu,
a tak dopřát i něco sluchu.
A proč již nepláčeš?
Duše moje vzpřímená,
přístaviště v bezbřehém vánku.
Neboť mám již i ramena,
a obracím tak novou stránku.
přístaviště v bezbřehém moři.
Kde zrádná past nalíčená,
jež nástrahy svoje tvoří.
Je krásný letní den,
a slunce hřeje za oknem.
Také mírný větřík vane jen,
v tom osvěžení pokojném.
Přesto však se z nitra noří,
myšlenky, topené v tom moři.
By nadechnout se mohly vzduchu,
a tak dopřát i něco sluchu.
A proč již nepláčeš?
Duše moje vzpřímená,
přístaviště v bezbřehém vánku.
Neboť mám již i ramena,
a obracím tak novou stránku.
PeopleSTAR (0 hodnocení)
Další příspěvky autora
Liják
Tikot budíku, déšť na střeše tu po vzniku, než nařeže své. Ticho a pak záblesk,...
Dobou svou
To, co hrou odešlo, i to, co jde zde složitou poštou, odezvou žitou, se spoustou...
Hlava
Jak se namáhá hlasem v kráse, praxe váhavá. Práce práva, akce, zpráva masce nah...
Tikot budíku, déšť na střeše tu po vzniku, než nařeže své. Ticho a pak záblesk,...
Dobou svou
To, co hrou odešlo, i to, co jde zde složitou poštou, odezvou žitou, se spoustou...
Hlava
Jak se namáhá hlasem v kráse, praxe váhavá. Práce práva, akce, zpráva masce nah...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva