Duše moje sklíčená,
přístaviště v bezbřehém moři.
Kde zrádná past nalíčená,
jež nástrahy svoje tvoří.
Je krásný letní den,
a slunce hřeje za oknem.
Také mírný větřík vane jen,
v tom osvěžení pokojném.
Přesto však se z nitra noří,
myšlenky, topené v tom moři.
By nadechnout se mohly vzduchu,
a tak dopřát i něco sluchu.
A proč již nepláčeš?
Duše moje vzpřímená,
přístaviště v bezbřehém vánku.
Neboť mám již i ramena,
a obracím tak novou stránku.
PeopleSTAR (0 hodnocení)