Kráčím nočním městem,
kapičky z nebe na mě padají,
procházím se tichým deštěm.
Potichu, nespozorována, potají.
Křišťálově čistá voda mou kůži hladí,
temnota mou hříšnou duši obepíná.
Závan větru tělo chladí,
jsem bledá, stejně jako porcelánová figurína.
Stejně tak jako ona děsivá,
i já zřejmě již duši postrádám,
strach, temnota a bolest ji pomalu pohřbívá.
O život víc nežádám.
kapičky z nebe na mě padají,
procházím se tichým deštěm.
Potichu, nespozorována, potají.
Křišťálově čistá voda mou kůži hladí,
temnota mou hříšnou duši obepíná.
Závan větru tělo chladí,
jsem bledá, stejně jako porcelánová figurína.
Stejně tak jako ona děsivá,
i já zřejmě již duši postrádám,
strach, temnota a bolest ji pomalu pohřbívá.
O život víc nežádám.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Děsivá samota
Cítím se slabá, když život mě zkouší. Cítím se sama, rozum mě neposlouchá, neslo...
Utrpení duší
Jako plno jiných duší bloudí, tak v hmotném světě trpí i ta má. V bolesti z kru...
Chybíš mi
Odešel si, jednou v noci, už jen vzpomínky mám. Vrátit to není v mé moci, chci b...
Cítím se slabá, když život mě zkouší. Cítím se sama, rozum mě neposlouchá, neslo...
Utrpení duší
Jako plno jiných duší bloudí, tak v hmotném světě trpí i ta má. V bolesti z kru...
Chybíš mi
Odešel si, jednou v noci, už jen vzpomínky mám. Vrátit to není v mé moci, chci b...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva