Duše tísněná ze všech stran,
ani pohnout se nemůže.
Vězněn tak, je její pán,
i v poutech vlastní kůže.
Proč ty mi nedáš vydechnout,
ptá se duše těla svého.
Proč mi nedáš se nadechnut,
tobě dát potřeba čeho?
Dej, ty duše tělu svému,
toho, čeho je mu třeba.
Směrem k dobrému, ne zlému,
více všeho, nejen chleba.
I dala duše tělu svému,
co vzájemně jim chybělo.
Pro sjednocení ve jménu,
by nic se neopomnělo.
ani pohnout se nemůže.
Vězněn tak, je její pán,
i v poutech vlastní kůže.
Proč ty mi nedáš vydechnout,
ptá se duše těla svého.
Proč mi nedáš se nadechnut,
tobě dát potřeba čeho?
Dej, ty duše tělu svému,
toho, čeho je mu třeba.
Směrem k dobrému, ne zlému,
více všeho, nejen chleba.
I dala duše tělu svému,
co vzájemně jim chybělo.
Pro sjednocení ve jménu,
by nic se neopomnělo.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Zase bílý list
Co z něj vyčíst a hníst, v model básnivých míst. Pro děj snad i živých zas, ne ...
K notě
Jistota v nejistotě věčné, zdáním nej v galaxii mléčné. S ní nota zní, tak dráha...
Hrát si
Psát ze sebe i z rad, byť snad nerad ze ztrát. Přát si z nebe nápad, vždyť v kl...
Co z něj vyčíst a hníst, v model básnivých míst. Pro děj snad i živých zas, ne ...
K notě
Jistota v nejistotě věčné, zdáním nej v galaxii mléčné. S ní nota zní, tak dráha...
Hrát si
Psát ze sebe i z rad, byť snad nerad ze ztrát. Přát si z nebe nápad, vždyť v kl...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva