Duše tísněná ze všech stran,
ani pohnout se nemůže.
Vězněn tak, je její pán,
i v poutech vlastní kůže.
Proč ty mi nedáš vydechnout,
ptá se duše těla svého.
Proč mi nedáš se nadechnut,
tobě dát potřeba čeho?
Dej, ty duše tělu svému,
toho, čeho je mu třeba.
Směrem k dobrému, ne zlému,
více všeho, nejen chleba.
I dala duše tělu svému,
co vzájemně jim chybělo.
Pro sjednocení ve jménu,
by nic se neopomnělo.
ani pohnout se nemůže.
Vězněn tak, je její pán,
i v poutech vlastní kůže.
Proč ty mi nedáš vydechnout,
ptá se duše těla svého.
Proč mi nedáš se nadechnut,
tobě dát potřeba čeho?
Dej, ty duše tělu svému,
toho, čeho je mu třeba.
Směrem k dobrému, ne zlému,
více všeho, nejen chleba.
I dala duše tělu svému,
co vzájemně jim chybělo.
Pro sjednocení ve jménu,
by nic se neopomnělo.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Světlem do tmy
Zahleděn do okna v slunečním svitu, oslněn, oslepen, tak sveden zří tu. S pohled...
Rorýsi
Ti ptáci se vrací, vládci letu i v mracích, prakticky již, do končin afrických t...
Jemný déšť
Ten, co ochladí i pohladí, osvěží, zem svlaží, doladí. Den tou vnadí, nepraží s...
Zahleděn do okna v slunečním svitu, oslněn, oslepen, tak sveden zří tu. S pohled...
Rorýsi
Ti ptáci se vrací, vládci letu i v mracích, prakticky již, do končin afrických t...
Jemný déšť
Ten, co ochladí i pohladí, osvěží, zem svlaží, doladí. Den tou vnadí, nepraží s...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva