Duše tísněná ze všech stran,
ani pohnout se nemůže.
Vězněn tak, je její pán,
i v poutech vlastní kůže.
Proč ty mi nedáš vydechnout,
ptá se duše těla svého.
Proč mi nedáš se nadechnut,
tobě dát potřeba čeho?
Dej, ty duše tělu svému,
toho, čeho je mu třeba.
Směrem k dobrému, ne zlému,
více všeho, nejen chleba.
I dala duše tělu svému,
co vzájemně jim chybělo.
Pro sjednocení ve jménu,
by nic se neopomnělo.
ani pohnout se nemůže.
Vězněn tak, je její pán,
i v poutech vlastní kůže.
Proč ty mi nedáš vydechnout,
ptá se duše těla svého.
Proč mi nedáš se nadechnut,
tobě dát potřeba čeho?
Dej, ty duše tělu svému,
toho, čeho je mu třeba.
Směrem k dobrému, ne zlému,
více všeho, nejen chleba.
I dala duše tělu svému,
co vzájemně jim chybělo.
Pro sjednocení ve jménu,
by nic se neopomnělo.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Květy dobra
Ze zdravé vykvétají mízy, z životodárného kořene. Byť i odkvetou, však nemizí, v...
Civilizace
To je ta naše láska, již si sami tvoříme. A to, že ve švech praská, tím, jak se ...
Bodliny
Bodnou, píchnou i zalomí se, ranka krvácí, zánět hnisá. Hojí se také kompromisem...
Ze zdravé vykvétají mízy, z životodárného kořene. Byť i odkvetou, však nemizí, v...
Civilizace
To je ta naše láska, již si sami tvoříme. A to, že ve švech praská, tím, jak se ...
Bodliny
Bodnou, píchnou i zalomí se, ranka krvácí, zánět hnisá. Hojí se také kompromisem...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva