Duše tísněná ze všech stran,
ani pohnout se nemůže.
Vězněn tak, je její pán,
i v poutech vlastní kůže.
Proč ty mi nedáš vydechnout,
ptá se duše těla svého.
Proč mi nedáš se nadechnut,
tobě dát potřeba čeho?
Dej, ty duše tělu svému,
toho, čeho je mu třeba.
Směrem k dobrému, ne zlému,
více všeho, nejen chleba.
I dala duše tělu svému,
co vzájemně jim chybělo.
Pro sjednocení ve jménu,
by nic se neopomnělo.
ani pohnout se nemůže.
Vězněn tak, je její pán,
i v poutech vlastní kůže.
Proč ty mi nedáš vydechnout,
ptá se duše těla svého.
Proč mi nedáš se nadechnut,
tobě dát potřeba čeho?
Dej, ty duše tělu svému,
toho, čeho je mu třeba.
Směrem k dobrému, ne zlému,
více všeho, nejen chleba.
I dala duše tělu svému,
co vzájemně jim chybělo.
Pro sjednocení ve jménu,
by nic se neopomnělo.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Za oknem
Hu-hů-hu Za oknem, v podkrovním bytě, prolétlo tu cosi hbitě. Hrdlička po prudk...
A pak to přišlo
Co přišlo? To, co vyšlo? A co vyšlo? To číslo. Jaké číslo, sazky? Také to by šlo...
Špachtlí, štětcem
Špachtlí malbu i hrubější, chtít tah pro hru, šalbu vnější, však ctít vztah k do...
Hu-hů-hu Za oknem, v podkrovním bytě, prolétlo tu cosi hbitě. Hrdlička po prudk...
A pak to přišlo
Co přišlo? To, co vyšlo? A co vyšlo? To číslo. Jaké číslo, sazky? Také to by šlo...
Špachtlí, štětcem
Špachtlí malbu i hrubější, chtít tah pro hru, šalbu vnější, však ctít vztah k do...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva