Prochodil jsem světa kraj,
ale všude krásu, štěstí - neviděl!
Myslel jsem, že je všude ráj
a tak trochu i záviděl.
Ale smuten, domů se vracím,
co viděl jsem smutku a chudoby,
že svět bude lepší, víru ztrácím,
nikdy se nezmění, do mé podoby.
By utichly všechny zbraně světa,
by děti neumíraly hladem,
všechno svinstvo, vymetla uklízecí četa
a láska všude - nezůstávala ladem.
O takovém světě dávno sním
a teď se zdá, že je to marné,
co platné, že do toho mluvit smím,
jen ta myšlenka se mnou stárne.
Přeji si, než odejdu z tohoto světa,
bych viděl jen lásku a štěstí.
Do světa vyšlu nějakého zvěda
a čekat budu, co hvězdy věští.
PeopleSTAR (8 hodnocení)