Každičké ráno, chybíš mi, když vstanu,
srdíčko bolavé pláče, vzpomínkou vzplanu.
Poprvé jsem Tě spatřil, jak na lavičce sedíš,
tvář ustaranou, nepřítomným pohledem, kamsi hledíš.
V trávě jsem natrhal rozkvetlé sedmikrásky,
Tobě je věnoval, první náznak opravdové lásky.
Tímto gestem, jsem vykouzlil úsměv na Tvé jemné tváři,
ruku v ruce vstříc životní etapě jsme odešli, naše oči září.
Pro Tebe srdceryvné verše jsem po nocích skládal,
bylas mou múzou, která políbila mě na čelo, společné představy o životě, pavoučí sítě spřádal.
Před Tebou jsem poklekl, požádal o Tvou sličnou ruku,
Tys dojatě přikývla, řekla jen: Ano, ty můj milovaný kluku.
Zakotvili jsme v poklidném přístavu manželském, já na rukou Tě nosil,
však zkažení přátelé, ukázali Ti tajemství děsivé - nenech se zlákat - marně jsem prosil.
Toho večera, přepadlo mě neblahé tušení,
volal jsem Ti - číslo nedostupné - uslyšel jen tlukot mého srdce - zrychlené bušení.
Probděl jsem celou noc, Tebe se však nedočkal,
ráno telefon zazvonil - nevěřím - co se to stalo?! - marně slzu jsem zamačkal.
Už nikdy Tě nespatřím, nepolíbím Tvá něžná ústa,
utěšovat Tě slovíčky, na Tvůj hrob květiny nosit a pečovat o něj, ať trávou nezarůstá.
Prší! To i mraky teď plakají,
jsi můj andílek strážný - miluju Tě - srdce i duše, po Tobě vzlykají.
PeopleSTAR (1 hodnocení)