Prý navždy...

Poslouchám písničku, tu naši, vzpomínáš?
Jak leželi jsme vedle sebe prvně
a v duších měli štěstí a mír?
Jen my dva, víc nebylo třeba
a svět nám byl fuk.
Důležitý jsi byl ty, stejně jako já.
A budoucnost?
Kterou jsme si plánovali a tys lhal,
když si říkal, že spolu budeme navždy.
Naše navždy se vešlo
do plechové krabičky od kávy.
Zakopané pod kořeny stromu.
A já nemůžu na tebe dále čekat.
Musím domů...
Tam kam měli jsme jít společně.