Na východě červánky každou chvíli zrůžoví... jako moje opánky v zšeřelém pokoji. Světlo dere se skrze závěsy... čekám, až den slunko na oblohu zavěsí... Až zazní první písnička ranní a noc překlopí se do svítání, pak otevřu okno dokořán a nechám ráno tiše vstoupit k nám... Když se i poslední hvězda rozloučí a zpřetrhá snům sítě pavoučí ráda své noční světlo, jak se zdá, dennímu jasu odevzdá..