Vlahý průvan si se záclonou hraje,
vane oknem, vlní ji od okraje.
Čerstvě i posečenou trávou sycen,
ranní, svěží zvenku tak vzdouvá plíce.
Slunce nízko jen nad obzorem plane,
letní tu ráno, v louce vzdorem chladné.
Pozdního léta, však parného stále,
směnných těch hodnot, v době této zralé.
Myšlenky a vzpomínky se poutají,
potají na sebe i hlasem ptají.
Větřík tím oknem dále chladně vane,
přináší vnadné, nebo náhle zvané.
vane oknem, vlní ji od okraje.
Čerstvě i posečenou trávou sycen,
ranní, svěží zvenku tak vzdouvá plíce.
Slunce nízko jen nad obzorem plane,
letní tu ráno, v louce vzdorem chladné.
Pozdního léta, však parného stále,
směnných těch hodnot, v době této zralé.
Myšlenky a vzpomínky se poutají,
potají na sebe i hlasem ptají.
Větřík tím oknem dále chladně vane,
přináší vnadné, nebo náhle zvané.
PeopleSTAR (1 hodnocení)
Další příspěvky autora
Časem
Báseň, jak zdá se jasem, tak hlasem jásej, já jsem. Sražen však na zem, zrazen ...
Liják
Tikot budíku, déšť na střeše tu po vzniku, než nařeže své. Ticho a pak záblesk,...
Dobou svou
To, co hrou odešlo, i to, co jde zde složitou poštou, odezvou žitou, se spoustou...
Báseň, jak zdá se jasem, tak hlasem jásej, já jsem. Sražen však na zem, zrazen ...
Liják
Tikot budíku, déšť na střeše tu po vzniku, než nařeže své. Ticho a pak záblesk,...
Dobou svou
To, co hrou odešlo, i to, co jde zde složitou poštou, odezvou žitou, se spoustou...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva